Standardní zkouška úmyslného poškození potahu sedadel v rámci normy EN 45545

Standardní zkouška úmyslného poškození potahu sedadel, kdy se stanovuje schopnost sedadla odolat právě úmyslnému poškozování pomocí ostrých předmětů, před pokusem o založení požáru. Zkoušku musí vždy vykonat požární laboratoř a to ještě před zkouškou reakce úmyslně poškozených sedacích ploch na vzniklý oheň. Pro stanovení rozsahu tohoto poškození se musí realizovat na zkušebních vzorcích. Zkušební zařízení se sestavuje tak, aby bylo možné vyvinout stanovené síly. Zkoumá se možnost poškození po zatlačení čepele do hloubky 20 mm se stanoveným přítlakem. Tažná síla se musí vyvíjet pomocí závaží táhnoucí vozíček s čepelí. Tažný systém čepele musí být seřízen a potah na pěnové výplni se napíná pomocí sady dynamometrických svěrek s nastavenou silou.

Zkušební vzorky a zkoušky

Vzorek ze sedadla o rozměrech 300 mm × 450 mm, musí být s plnou tloušťkou, s okraji zkušebního vzorku zcela pokrytými potahem sedadla. Pokud mají vlákna potahu dva různé směry, musí se tato zkouška vykonat také v obou směrech. Zkušební vzorky se temperují až do ustálení jejich hmotnosti. Musí se vykonat tři stejné zkoušky. Při nastavení zkušebního zařízení zkontrolujte, zda se vozík na dvou vodicích tyčích, které jsou rovnoběžné s rámem, pohybují rovnoměrně a volně, pak se do držáku upevní čepel a pomocí váhy se na čepeli nastaví síla F1. Pomocí závaží se nastaví síla F3 a následně se zkontroluje doba řezání. Po uložení zkušebního vzorku na místo se pak hrot čepele zatlačí do hloubky 20 mm. Zkušební vzorek s pěnovou výplní a potahem se upevní po celé délce druhého okraje a pro každou zkoušku se musí použít nová čepel.

Zkoušky propíchnutí a proříznutí

Zkouška propíchnutí také zahrnuje nastavení svislé síly F1 pomocí páky pro účel proniknutí čepele potahem sedadla. Použití páka se musí v požadované poloze udržovat pomoví zádržného systému. Zkouška pomocí naříznutí spočívá ve vyvinutí působení tažné síly na vozíček, která se provádí pomocí hnacího zařízení při rychlosti (60 ± 5) mm/s a celková doba trvání zkoušky musí být (5 ± 1) s. Pak se zaznamenávají výsledky. Zařízení pro zkoušku úmyslného poškození vydá zkušební vzorek, který je uložen na rovnou plochu. Následně jsou zaznamenány vrstvy, textilní, spodní i pěnové, které byly příčně proříznuty a to na více než 50 mm. Pokud je vzniklý řez menší než 50 mm, považuje se za nepoškozený z hlediska požadavků na přípravu zkušebního vzorku. Protokol o zkoušce musí obsahovat následující údaje, jako přítlačná a tažná síla, hloubka průniku, napnutí potahu, délka naříznutí s fotografie naříznutí.

 

Další články o normě najdete v kategorii laboratoře požární bezpečnosti.